Vzhledem k tomu, že jsem většinou z týdne nevyspalá (mám 1 úvazek denní a 1/2 úvazku na noční, takže sloužím kromě denních směn i 2 noci v týdnu), mám víkendy hlavně na to, abych se dospala. Takže vstávám tak v 10, někdy i později. Od večera mám namíchamé müsli s johurtem, takže celkem rychle posnídám a okolo 11 se pustím do oběda. Manžel byl zvyklý doma na oběd ve 12 a dost mu na tom záleží, takže v tomto jsem se podřídíla a většinou v těch 12 sedáme ke stolu.
V pátek si odpoledne (v pátek dělám jen do tří, takže jsem velice brzy doma) upeču většinou nějakou buchtu typu "vše smíchej a šupni na plechu do trouby", aby rodina měla k snídani.
Pokud chci dělat o víkendu nějaké maso, tak si ho v pátek většinou předpřipravím (maso na pečení osolím, okořením, potřu čenekem a pod., maso na pláky nakrájím, naklepu, opět okořením, pokapu citronem a olejem a tak.). Takže při přípravě oběda mi to pak odsýpá.
Na oběd dělám polévku a hlavní chod, maso ale neděláme každý víkend - není na to (natož na to, jít do restaurace, objednat si jídlo domů a pod. Ze stejného důvodu nekupuji polotovary, knedlíky nekupuji hotové a pod.). Hodně vaříme bramborová jídla - br. šišky, knedlíky se zelím, škubánky, šusky a tak. Pokud je třeba brambory předem loupat, zaúkoluji dceru.
Mimochodem - zjistila jsem tady, že jsem FAKT krkavčí matka. Naprosto mi tu vyrazil dech jeden názor, že když je více dětí, tak je vaření složitější - ten nejí to a ten tohle... U nás se prostě uvaří jídlo a komu to nechutná, může si vybrat HLAD. V životě jsem neřešila, že bych dítěti vařila něco extra.....
Jediná vyjímka - máme zvyk, že když někdo slaví narozeniny či svátek, tak si smí vybrat, co mu uvařím k obědu nebo večeři.... Ale ve zbylých 363 dnech v roce prostě jedí, co se uvaří....
Simča