to mi připomíná, jak jsme bydleli před tím na vesnici u Brna, že když jsem chtěla po 15 hodině náhodou nějaké pečivo, tak jsem měla smůlu - když opominu, že krám zavírali kolem 17 hodiny.
Pak tu tedy byla večerka, kde pravidelně prodávali prošlé a plesnivé potraviny.
Náš sídlištní krámek byl i za hlubokýho totáče otevřený do půl 8, to si pamatuju přesně a pečivo tam bylo, vždy, když jsme se vraceli z tréninku, který končil po 18 hodině, jsme si tam kupovali čerstvé výborné rohlíky... jasně, to už byla 80 léta, takže ne 30, ale 25 let...

Když máš finance, mohla jsi si to udělat jednodušší před 30 lety, i dnes, a naopak, když je nemáš, nebylo to jednoduché tehdy ani dnes, když tedy pominu to, že vyhazov z práce byl méně reálný, než dnes. Myslím, že nízkopříjmové rodiny jsou ve větším stresu dnes, než před 30 lety. Ale můžu se mýlit.

Papírové pleny jsem na cestování měla už já a to je mi přes 30. Naši byli docela akční, stále něco podnikali, výlety, kroužky, moře, já jsem mnohem větší pecivál... ve věku své staršího syna jsem byla už 3x u moře (v Bulharsku), my byli jen 1x