Po přečtení této diskuze si připadám jako nemožný rodič. Zamyslím se. Ale taky myslím, že něco bude dané i povahou dítěte a vývojem. Proč by pak mého syna nezvládala ani moje máma, která s autoritou nikdy problémy nemívala?

Ale rada pro zakladatelku. U nás pomáhá hoodně pozornosti tomu dítěti, ale ne stále stejně. Za chvíli ho to nudí. Nejlepší jsou dlouhé procházky, máme tu takový lesopark, tam může lítat a nemusí se mě držet. Hřiště je mu malé. Dále vymýšlím jiné akce typu velké dětské koutky (pokud možno uzavřené), návštěvy u známých, tam je hodný, minizoo, jiná neznámá hřiště, krmit kachny, modelová železnice. Cokoliv, kde se nemusí moc omezovat. Od té doby se zlobení i agrese velice zmírnily, ba zmizely, řekla bych. Ale teď jsem nemocná a začíná zas šílet. Je to ale mnohem lepší než dřív.

Nějaké přísné výrazy apod. mi moc nezabírají. Co mu ještě dost vadí, když se opravdu rozzlobím a odejdu z místnosti. Musí to jít zevnitř, to rozzlobení, pokud se o to snažím výchovně, nezabere to.

A mimo téma - takže říkáš, že s holčičkou to bude lepší?