Mám takový podezření, že na mě nějaká nakvašená víla uvalila dortovou kletbu. No posuďte samy jak dnes opět dopadlo naše pečení.

Po kontrole u zubaře, hodinové cestě tam, čůracím maratonu, obědu s dětmi v nákupním centru, dvouhodinovém nákupním maratonu (synek spal) s mou dcerou shopalkoholičkou a hodinové cestě domů, jsem patřičně grogy nechala své děti na zahradě a pustila svou mysl na chvilku do astrálních krajin. Leč nebylo mi přáno, synek využil příležitosti a otevřel si jindy zavřený přístěnek s kosou, kam se za ním nenasoukám. Následovala scénka jak ze špatnýho filmu, kdy dost dlouhou dobu pobíhal v přístěnku a já kolem baráku ve snaze ho lapnout u jednoho z východů. Po vytrestání hříšníka jsem napustila oběma dětem vanu, aby se účastníci zájezdu vyklidnili.
Do toho vstoupil náš dědeček, (kterýmu přezdíváme děd vševěd), s nějakým tím moudrem o mém výchovném stylu, takže jsem se musela jít vytočit do jiný místnosti, abych nekazila děti. Dcerka už dva dny kvílí, že chce zase péct dortík, tak jsem si řekla, že se kreativně pustím do díla a upustím páru nad vařením

Dnes jsem nenechala nic náhodě. Místo šílených kreací jsem měla těsto v prášku a krém taky. Dokonce jsem si půjčila od babičky elektrický šlehač. Ale už když jsem tu pekelnou třicetiletou mašinu olepenou izolepou zapojila, věděla jsem, že se všechno zase pokazí. A měla jsem pravdu, stroj se vytočil do neuvěřitelných otáček a těsto stříkalo po celý kuchyni. Musela jsem se soustředit a tak mi chlapeček mohl celkem beztrestně najíždět na achilovky bagrem. Každopádně dortík se upekl, vyběhl krásně a nechala jsem ho vychladnout. Jakmile jsem ho ale začala řezat, rozsypal se vrchní díl na tisíc kousků. Prostě celej ten dort nedržel pohromadě jako naschvál. Zůstal přilepenej na mý pečlivě vymaštěný formě, takže jsem ho tam musela nechat. Drobení jsem dala dětem, které ho nadšeně zblafly, nasypaly do květináče kytičkám (aby neměly hlad) a synek jeden kousek pokreslil fixkou.
Tu zbylou přivařenou hrůzu jsem se rozhodla ozdobit krémem, ten spraví všechno a nic není vidět. No a co myslíte, při dělání ozdobných kytiček mi ten krém došel přesně v půlce, tak jsem se rozčílila, domáčkla stříkátko a malej zbyteček krému vyletěl přesně do otevřený čočky našeho foťáku.
Ach jo, potřebuju nějaký prince, aby tý dortový víle zakroutil krkem.