Ahojte....posledních pár měsíců mě deptá mamka. Máme dvougenerační dům, jsem jedináček, naši bydlí dole, já "bydlím" nahoře. Studuji VŠ, je mi něco málo po 20cítce. VŠ studuji v jiném městě než bydlím. 200 km jinde. Doma jsem dejme tomu čt, pá, so, ne. Poenta je ta, že většinu času stejně trávím u přítele se kterým jsem přes 6 let.

A stejně kdykoliv příjdu domů, slyším jen: ježiši, ty už jsi zase tady, co tady otravuješ. Toto ještě v horším podání rozhlašuje mamka i po všech známých rodině atd.... Například dnes u nás byli známí na kafe a já jsem ji slyšela když mě pro něco poslala: no už je zase tu, už jí zase musím snášet,jak nás pořát otravuje.....

Jako já už fakt nevím co si o tom mám myslet. Mě to docela uráží, už to trvá tak půl roku a už se doma ani necítím jako doma...... Přitom doma uklízím, peru, vařím, vytírám, starám se o psa..... Dolů jim vůbec nelezu a jak jsem již řekla, snážím se trávit co nejvíce času u přítele....Ale je mi z toho fakt do breku.

Cítím se jak vetřelec...........................