Přidat odpověď
vloni jsem byla na kurzu asistenta fyzioterapeuta při hipoterapii a hypotonické klienty tam měli. Fyzioterapeutka je všelijak polohovala na stojícím koni a pak na chodícím jsme je museli přidržovat a podporovat držení těla (menší děti jezdily na bříšku "proti směru jízdy", jeden hošík měl i takový tuhý polštář ve tvaru podkovy který ho udržoval v sedu (jinde se prý jezdí s terapeutkou dohromady v tzv. asistovaném sedu). Jak moc to pomáhá taky neumím říct, ty rodiče oněch dětí toho taky provozovali vícero (masáže, cvičení, plavání atd). Nicméně - děti to většinou bavilo, bylo vidět že je to zajímá, a maminky se toho aktivně neúčastní - takže mají chvilku oddech, chodí vodič, fyzioterapeut a asistent. Ale zase to něco stojí. Já teda ke koním tíhnu takže mě to přijde moc fajn, fyzioterapeutka nám vysvětlovala jak se ten koňský pohyb - vzorec chůze - jakoby 3D přenáší na to dítko, což nejde jinou cestou takhle nasimulovat (cvičí se v leže, v sedě atd), a že to právě povzbuzuje i hmat a ostatní smysly tím že ten kůň je teplý, dýchá, je z něj něco vidět a z jiné perspektivy než je dítě zvyklé...
Předchozí