Klidnými bych je nenazvala, ale ví, že jsou určité hranice, které nesmí překročit. Když by se z hřiště vzdálily bez našeho souhlasu, příště by tam prostě nešly. Navíc dnes je jim 7 a 6 let a umí si té svobody vážit. Pro mě není problém je stáhnout z hřiště a jít s nimi na 3 hodiny lítat po lese se psem. Stejně psa vyběhat musím. Ale pro ně ty procházky s maminkou už nejsou až tak příjemné, jako to řádění s kamarádama na hřišti. Beru to tak, že tady žádné děcko nikdy nikdo neobtěžoval. Vím, všechno je jednu poprvé, ale tady tomu prostě nevěřím. Na hřišti je parta dětí,u kterých většinou znám i rodiče. Hřiště je z jedné strany olemované paneláky a ze zbývajích tří stran řadovými domky a zahrádkami. Příjezdové cesty k domům jsou z opačné strany domů, než je hřiště a všude ještě na nich retardéry. Voda nikde. Takže se fakt nebojím a to hřiště je pro mě k nezaplacení.