Štěpánko,
asi taky záleží na způsobu života. Já mám v tomhle směru už vyšší nároky na šestiletýho, hodně cestuje, s námi i se školou, občas se ztrácí, musí si umět poradit, musí umět telefonovat,vědět, kam a na koho se obrátit. Doma ho posílám s drobnostma za kamarádkama,které bydlí v okolí a na to hřiště holt chodí od cca 4 let. Taky občas do večerky nakoupit.
U nás ve škole byly děsný extrémy,vozily se autem i děti,který bydlely za roem,ještě v pátý třídě jim rodiče nosili do tříd tašky, ně to přijde strašně přehnaný..A ty děti jsou nesamostatný dodnes. Což pravda tak být nemusí...