Driv bych to nepochopila, ale ted bohuzel vim jak se citi. Je to necele dva mesice co jsem prisla o maminku, i kdyz se s manzelem normalne skoro nehadam, po pohrbu jsem se s nim pohadala, pak jsem s nim nechtela vubec mluvit,... nedokazu si to vysvetlit, nesnasela jsem lidi, svet, paradoxne jsem take hledala lidi mimo mou rodinu,.. Clovek chce asi zit jako by se nic nestalo, utect tomu,.. ja nevim, taky jsem hodne brecela kdyz me nikdo nevidel a to me vycerpavalo a pak jsem to proste nebyla ja. Uz je to ok, tedy ta silena bolest nezmizela, po nocich stale brecim, ale myslim vztahy kolem me. Tak 14 dni se obrn trpelivosti a neres to a netrap se tim, .. V tomto pripade je cas nejlepsi lekar. Bud mu na blizku, ale vyrovnat se s tim musi nejdriv sam.