Jen tak stručně. Na místě paní bych si dítě pochopitelně nechala. POkud bych po něm 8 let toužila a snažila se, byla bych štěstím bez sebe, že ho budu mít - i když, 8.tt ještě není porod, byla bych s dalšími závěry a výchovou dalších 20 let ještě pár měsíců velmi opatrná...
Bez prostředků nezůstane, pokud se rozvede, dostane půl majetku manžela, to je zákon.

Co biologický otec? Je vhodný i jako otec, nebo byl jen dárcem spermatu? Jak se to manžel dozvěděl?

Manžela je mi líto a chápu ho. První impuls bych měla stejný. Ale já jsem ženská, co má ráda děti, ty za své rodiče nemůžou, takže bych ho nejspíš časem přijala...

Každopádně je to celé divné.