No, asi fakt nemáš za co. Představila jsem si, že bych ji měla v baráku...

Naštěstí bydlí x desítek kilometrů od nás, nicméně rodila jsem ve městě, kde žije a chodila mi do porodnice denně vykládat všechny rodinné a jiné story, chtěla po mně, abych jí zařídila přísun jablek a medu od sousedů - ihned jim zavolat, vyzvídala, které pozemky v okolí naší chaloupky patří tchánům, aby na ně pak mohl plivat, že měly být její...
Do toho já prvomatka, dítě těžká žloutenka, stafylokok, špatné kojení...

Divím se, že mě nemuseli pravidelně resuscitovat - naštěstí už jsem ji znala a věděla jsem, co je zač.