Ahoj,
mám dotaz, neb přemýšlím nad dobrovolností sňatků, fobií z manželství, vztahy bez svatby, svatbami z šílené lásky, atp.
Vdávala se některá z vás, protože musela? Z nějakého důvodu: byt, peníze, přídavky, děti, já nevím co. Prostě něco, co vás donutilo vzít si chlapa, se kterým byste jinak spokojeně žily na psí knížku a vyhovovalo vám to?
Např. bývalého manžela jsem si brala z neuvěřitelné lásky po 5 letech vztahu. Dopadlo to příšerně. Fungují svatby z rozumu líp?
Díky