Mám dvě dcerky ve věku 7,5 a 3,5 roku. Obě mají atopický ekzém a tím pádem jim oblečení peru v tak slabém prášku, že to nevypere fakt nic krom běžného prachu a potu. Pokud si oblečení dost umažou, musím odeprat v nějakém silném prášku, následně do zblbnutí máchat aby nezůstaly v oblečení ani zbytečky něčeho dráždivého - je to neekologické, neekonomické, zdlouhavé, otravné - zbytečná blbá práce (navíc tím mácháním prádlo hodně žmolkuje). Holky odjakživa milujou šatičky a sukýnky a zároveň ale jako každé normální dítě i hřiště a písek. Jsou odmala zvyklé, že když jdeme do města, na návštěvy, nákupy, divadýlka... tak jsou načančané a v tom se do písku nechodí. Pokud cestou domů míjíme hřiště, není problém domluvit se že dneska ne (máme jiný program a škoda umazat šaty), ale klidně tam můžeme zajít zítra na celé odpoledne v teplákách. Nepůjdu s nima cíleně na hřiště/procházku, abych je tam pak dusila co všechno nesmí. Děti odmala cítí rozdíl v tom které oblečení se kam hodí, tepláky nosí na koloběžku a šatečky do města, nezažila jsem aby mi cestou okolo hřiště bulely - samy vidí že já taky v saku nepůjdu běhat do parku a v džínách do divadla. Před lety byla příšerná móda šusťákových kompletů - bunda a kalhoty do gumy, pokud takhle ošusťákovaná rodinka vyrazila do obchodu na nákup a na procházku po centru města, vypadalo to fakt k nepřehlídnutí.