My, když jsme se přestěhovali, byl tu děsný farář, i staré babky nám doporučily chodit jinam. Tak jsme hledali. Jezdíme do Buchlovic, je tam farář úžasný, děcka ho žerou, pořádá tůry s chlapama, na konci mše hodí do placu buď farářský vtip nebo nějakou veselou historku z náboženství. Sem mezitím přišel kněz nový, ale mně nesedí, přijde mi, že se moc obdivuje. Chodíme dál do Buchlovic. Tak oblíbeného jsem měla za život jen jednoho faráře. Stojí za to jezdit jinam. Máme z toho opravdu pěkný pocit, ta neděle je úplně jiná. Teď sice moc nechodíme, ale moc se těšíme, až budou lepší možnosti.