Nikaio, víš, že někdy taky řeším, proč chodím do modlitebny když tam stejně celou dobu jen řeším děti? Ale chodíme tam. Jednak proto, že prostě já to společenství potřebuju a jednak i proto, že chci, aby si děti to prostředí oblíbily... U nás je třeba obrovská výhoda, že v době, kdy my dospělí máme sobotní školu, tak děti mají svou sobotní školku, kde se učí příběhy z Bible a hrají si tam soutěže a maličcí si tam i hrají... Potom je kázání a při tom se přiznám si často zodpovídám vnitřně na otázku, jestli mi tohle stojí za to - bavíme děti, malujeme si spolu a přesto občas vidím, že některým dospělákům vadí i ten minimální šum, který děti dělají... ale pak si stejně odpovím, že mi to za to stojí. Na stranu druhou jsme s dětmi dospěli i k názoru, že občas neuškodí udělat si sami sólo sobotu v přírodě - zpíváme si tam, povídáme příběhy z Bible...