Nikaio,
měla jsem to podobně, já praktikující katolík, manžel, sice pokřtěný, ale ateista. Návštěva nedělní mše pro mě bývala až nepříjemnou povinností, neb v našem kostele je dost vysoký věkový průměr, který nemá pro malé děti pochopení. Vyřešila jsem to jednoduše - jezdím do vedlejší farnosti (není to daleko, totéž město), kam chodí spousta lidí s malými dětmi (řekla bych, že tam možná i převažují), přímo v kostele je dětský koutek pro nejmenší, který je uzavřený, ale ozvučený, a prostě celkově je tam moc příjemné společenství, už se tam i tak nějak známe, chodím tam opravdu ráda. Navíc jedna z nedělních mší bývá až v půl deváté večer, takže když byly holky ještě úplně maličké a já si to chtěla prožít v úplném klidu, šla jsem až v ten večer.