Vanda
.. je to absurdní.. dokázal mě zkopat a já si říkala, že to udělal z lásky.. že má takovou povahu, že ten cit ke mně v sobě nezvládá, chudinka, že za to můžu já.. tím, jaká jsem, že ho provokuji a tak si za to můžu sama.. sklopila jsem uši a šla dál.. chvíli byl klid a po čase se znova všechno zopakovalo... pořád dokola... pořád jsem měla pocit, že to dělá z lásky - je to přeci jinak vynikající člověk.. to já prý jsem špatná, už proto, že nejsem přeci žádná putička, ráda se směju, ráda komunikuji s lidma - asi to je špatně, asi se to nemá - asi ho právě tou svou nemožnou povahou provokuji - prostě jsem špatná, on byl v právu, že mě skoro uškrtil.. atd.. celé dlouhé roky...