Tylity, můj muž jednou někdy v počátku manželství kvůli totální prkotině rozkopal jedny vnitřní dveře v bytě. Byla jsem těhotná. Měla jsem v té chvíli hrozný strach, on když bylo po všem (nikdy mě teda neuhodil), tak se tomu začal smát, postavil to jako strašně vtipné, a já idiot jsem to tak brala, když jsem to řekla kamarádce, tak s nadhledem, jaká to byla sranda... ťuká si někdo na hlavu? Že to by byla poslední kapka? Hmmmm... zvenčí je to skutečně zvláštní jednání chlapa který miluje svou ženu... moje pocity? Já jsem ho vyprovokovala, neměla jsem dělat to a to, měla jsem se zachovat jinak, on jen reagoval na můj podnět. Neměla jsem to dělat, jsem špatná. Blbý co? Navenek usměvavá a pořád dobře naladěná pohodová holka... to už je dávno...