Taky jsem ostražitá, ze které strany přijde úder, kdy zase budu brečet. Mám stejné pocity jako ty.

Avokádo, taky jsem si myslela, že to nikdo nemůže pochopit, že jsem jediná s tímto problémem asi na celém světě, nikoho jsem neznala, kdo by měl dtejný problém, každý to shazoval, stylem No tak ať mlčí, tak si dělej svoje. Až tady jsem pochopila, že jednak sama nejsem, jednak že to opravdu není v pořádku. Měla jsem to o to horší z mého pohledu, že můj muž JENOM mlčel. V poslední fázi necelé dva roky, než jsem se zhroutila. Spousta ženských tady hlásá to bych nevydržela, odešla bych, já bych mu dala. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to asi udělaly všechny které tady píšou, a vůbec, ani by sem nepsaly. Kamarádky mi říkaly Proč mu neřekneš to a to. To už se ti nechce pak ani dýchat, nemáš vůbec už sílu něco řešit, co už vlastně ani nechceš, aby se vyřešilo, už nechceš nápravu, chceš jen a jen ven...

S psychiatrem a psychologem opatrně, spíš na doporučení, mě nepomohli, a v tom stavu zažívat ještě zklamámí z nepochopení odborníků je celkem síla. Málokterý rozumí manipulaci, dokáže ji odhalit. Možná lepší Bílý kruh bezpečí, tam věděli o čem mluvím.