Dobrý večer,
je skoro jedenáct večer a moje dvou a půl leté dítě ještě nespí. Začínám z toho být někdy opravdu hodně zoufalá, protože potřebuju samozřejmě večer něco udělat, chci mít s manželem chvilku klidu pro sebe a navíc mám miminko, které v noci kojím, takže bych se chtěla někdy třeba jít dřív spát.
Dvouapůlleťák ovšem vyžaduje naši přítomnost při usínání. Spí ve svém pokojíčku. Po koupání jsme tam s ním (jeden z nás), čteme, povídáme si, pak zhasnem, hladíme, zazpíváme, ale pak chceme jít už pryč. Už to měl jednu chvíli tak, že usnul i sám, teď ovšem bohužel zase ne. Když odejdeme, volá nás, pokud nepřijdeme, vyleze z postele, volá třeba bobek a je opravdu schopnej se do plínky vykadit, pokud včas nepřijdem a neposadíme ho na záchod, a to i opakovaně. Strašně mě ten večerní "boj" s ním vyčerpává, protože nějak nevidím konce, zlepšení... kdybych věděla, že to přejde a jasně že třeba ne ze dne na den, ale to jsou už měsíce a měsíce pořád stejně a snad čím dál tím hůř. Není snad normální, aby tak malé dítě usínalo v jedenáct. Taky mě to dost vytáčí, protože vím, že je to od něj vychytralost, jeho triky, jak nás k sobě dostat, jsou průhledné.
Určitě za tím je i žárlivost, máme jak jsem psala malé miminko, na které přes den nijak extrémně nežárlí, nějaké menší projevy jsou (chce taky nosit apod.), ale jinak se k němu chová moc hezky a netropí scény. Snažím se mu i věnovat co nejvíc a bývat s ním i sama jenom já třeba odpoledne, když tatínek přijde z práce, myslím, že se mu věnuju až až (dokonce je mi někdy až líto mimináče, že se mu skoro nevěnuju, naštěstí mu to nevadí a stačí mu nás pozorovat... ale řekněte, je to fér být druhorozený? od začátku nejste středem pozornosti a ještě se to má "vynahrazovat" staršímu .) No nic, taková odbočka.

Dotaz zní: Jak donutit dítě spát podle metod RaBR? Já totiž nechci dítko bít nebo mu slibovat pamlsky třeba na ráno, pokud hezky usne, toho jsem nebyla zastánce nikdy. Teď se mi dostala do rukou knížka RaBR, kde je hodně z toho, co zastávám za názory na výchovu, popsané a osvětlené, takže jsem si potvrdila, že to, co se snažím dělat, není marné. Přes den mi to funguje (nejsem 100%, ale neustále hledám způsoby, jak se s dítětem domluvit, jak mu dát zodpovědnost, možnost si vybrat atd. a jde to). Co ale udělat, jak to aplikovat takhle večer před spaním? Jak mu vysvětlit, že spánek je pro něj dobrej? Jak mu dát pocítit následky toho, když neusne dřív než o půlnoci? To prostě nejde, to není použitelné. Nebo jo? Máte někdo nějakou radu? Díky!