Když byl náš Filip malej, tak nám také nechtěl spát. Pořád vylézal s postýlky. Sice nečůral, nekakal, ale stále vylézal a chodil k nám do obýváku.

Tak jsme s manželem udělali metodu, že jsme ho odváděli zpět, ale přestali jsme se usmívat a mluvit. Poslední slovo a úsměv, obejmutí, pusinka od nás slyšel, když jsme ho uložili v 8 hodin ke spaní.

Pak už jsme byli ti nudní rodiče, kteří ho pouze dopravili zpět do postele. Zkoušel to asi ještě 14 dní a pak ho to nějak úplně přestalo bavit.

Pochopil, že s posledním položením do postele jsme veselí a zajímaví rodiče, ale pak až do půlnoci je s námi absolutní nuda.

Dnes je našemu klukovi 8 let a problémy s usínáním pak už nikdy neexistovali a neexistujou.

Takže to zaveď ihned a klidně mu to i řekni, umejeme, vyčistíme zoubky, půjdeš se vyčůrat, přečteme pohádku, usmějeme se, dáme pusinku, pomazlíme a teď už bude klid. Maminka ani tatínek už od teď nebudou mluvit.

Když tě večer zavolá, že chce kakat, čůrat apod. tak ho dej, ale vůbec s ním nemluv, neusmívej se. Ono ho to brzy přestane bavit.