Asi to souvisí s tím, že tady u nás se ve výchově dlouho preferovala tzv."negativní motivace". Já osobně to nesnáším a jako dítě mě to neskutečně deptalo. Rodiče mě nikdy za nic nechválili, jen kritizovali. Výsledek - nulové sebevědomí. A bití dětí je další krok na té výchovné "cestě". Prostě ho zmlátím a ono si to bude pro příště pamatovat. Ne proto, že pochopilo nesprávnost svého jednání, ale ze strachu. A protože strach stále dobře funguje, bohužel, jako prevence před určitým jednáním, je i velká tolerance k jeho vyvolávání...
Hodně lidí si myslí, že když bití fungovalo v minulosti jako osvědčený výchovný prostředek, není na něm nic špatného.
Tolik můj názor na toleranci bití dětí v Čechách.