žženo, nutný to je, syn s houslema začíná a a nepamatuje si všechno, takže s ním chodím do hodiny, abych viděla, jak má co dělat, jak má ty housle vlastěn držet v rukách, potřebuju tam být. A občas se stane, že malýho nemá kdo pochlídat, tak musí s náma, pochopitelně se tomu vyhýbám, ale nejde přece pořád všechno přizpůsobovat jen jednomu, jak je dětí víc, musí se přizpůsobit všechny navzájem, i prostředí, kde právě potřebujeme všichni být.