Sojko, krásné téma.
A hlavně nevyčerpatelné.
Já reaguji různě - podle momentální nálady. Jsou chvíle, kdy se mi podaří zachovat klid, až se sama sobě divím, a jsou chvíle, kdy bouchám kvůli kravině. Korunu tomu dodává můj prvorozený, když mi začne dělat přednášky o tom, jak mám jeho i bratra vychovávat. Nejvíc mě naštve, když se jak blbec snažím být vstřícná a trpělivá a děti stejně nakonec řvou.