No já právě nemám tak vyhraněný názor na to plácnutí, nebavíme se o bití, bavíme se o plácnutí, a jestliže dvouleťák, předpokládám, že je z většiny s mamkou, prostě neposlechne a utíká na silnici a vysvětlování nepomůže, pomůže plácnutí, nebude běhat na silnici, protože je již uvědomělý dvouleťák, který pochopil, že silnice je nebezpečná, jednoduše nepůjde na silnici, protože by potom mohlo následovat plácnutí. Efekt je splněn. Z mého pohledu je to paráda, nevběhne mi na silnici a to že nechápe, že je to nebezpečné neb se mi to nepodařilo mu vysvětlit extra neřeším, protože prostě ve třech čtyřech letech už dokáže pochopit, proč na tu silnici nesmí. Tvůj úhel pohledu chápu zrovna tak, já jí doopravdy taky nebiju, plácnutí bych mohla spočítat na jedné ruce, ale nepřipadá mi, že bych kvůli plácnutí byla špatná máma s máslem na hlavě ani že by to nutilo mé dítě lhát.
Co bych dělala v případě permanentních lží nevím, je to zapeklité, já bych to dítko bafla a šla s ním k psychogovi a asi se řídila jeho radou. Lhát bych ho ale takhle nenechala, ikdyž jsou to zatím úsměvné nesmysly.