A jinak dodám, že mám za sebou taky super rozmnožovací éru - mimoděložní dvojčata, pak zamlklé a mezi tím hromadu nervů, abychom otěhotněli a aby dítě bylo zdravé a abych to přežila bez úhony já... Nicméně dnes to všechno hodnotím jako období krásné, dobrodružné, prostě něco super, co už se nebude nikdy opakovat. Teď už mám dvě větší děti - těším se strašně moc na společné aktivity, které konečně jejich věk umožňuje a ještě jich hromadu umožňovat bude. Chci zhubnout, abych se starší mohla začít chodit běhávat do lesa... ALE... taky se nějak už začínám trošku bát stáří, že se nějak rychle blíží, protože nějak na starší dceři vidím, jak ten život nehorázně rychle utíká a kvačí