Medovníku,

pokud máš jistotu, že tvoje dítě bude dobře a v pohodě zvládat školku, v záloze hlídání, když dítě onemocní - tak se ti nedivím, že se tak těšíš.

Já se taky celkem těšila, ALE - synek si od září ještě úplně stoprocentně ve školce nezvykl, je to s brekem každé ráno, i když jakmile mě nevidí, tak ho to přejde a celý den zvládne v pohodě + od poloviny ledna byl nejmíň 6x nemocný, prostě je teď ve fázi, kdy pořád chytá nějaké bacily, už se s manželem střídáme v hlídání, protože věčně si ošetřovačky brát nemůžu - i když zaměstnavatele mám v tomto ohledu v pohodě, ale donekonečna taky nebude mít trpělivost. Žádné hlídací příbuzné nemáme.

U mě to "těšení se" vždycky ustoupilo do pozadí, protože nástup do práce a dítěte do školky jsem vnímala jako dost velký krok do tmy a do neznáma, kdy prostě opravdu nevíš, jak to dopadne - zejména jak si dítě ve školce zvykne a jak moc bude nemocné.....

Se starším synem jsem to měla to stejné....

Jinak je to kolikrát opravdu kolotoč, jak tu někdo psal - ze školky běžím na tramvaj, běžím do školky, starší je naštěstí už dost samostatný, ale vědomí toho, že mám slušnou práci, mě tak nějak drží, že to prostě zvládnu - musím