chtěla jsem ho vyplatit, nejdřív se nemohl rozhodnout kolik a pak zase obrátil a řekl , že ho stejně sdědím. Ani nevíte kolikrát jsem brečela, asi nejvíc, když mi řekl, že už nejsem jeho dcera ani v nemocnici to neuvedl
, no a už zase řvu, já si prostě nechci pamatovat to špatné. Chtěla bych tatku zpátky ale takového jako byl dřív, tenkrát se prostě mě a opravdu věřím že i jemu ulevilo.