Vždyť máš vzorný, individualistický a intelektuálně zaměřený dítě

S maminkou se z objektivních důvodů, které zná celá přítomná společnost i její manžel, řešit nedá. Je, abych tak řekla, hloupá a vyčůraná.
Kromě toho mi zřejmě závidí a porovnává se se mnou (není jen můj dojem). Jediný její životní trumf je, že má kuchyň o 150tis dražší než já (vařit neumí vůbec), jinak se složila i z toho, že jsem otěhotněla dřív než ona (i když jsem věděla, že to má naplánovaný to jsem si dovolila dost).
Dítě nezvládá, nechává holčičku řádit a pak to doma oba rodiče řeší řevem nebo tím, že se jí snaží vyděsit (prý jí otec hrozí vařečkou a huláká). Dítě přejde z řádění rovnou do breku, pak se oklepe a začne znova.
To sápání se a slintání bohužel přisuzuji tomu, že dítě doposud spí s rodiči v ložnici.

Prostě promluva s maminkou, i kdybych zaťala zuby, nic neřeší. Problém je celkem hluboký a mě do něj vlastně nic není, řešit ho nemůžu.
Potřebuju připravit děti na to, že takové děti (potažmo lidi) existují a naučit je (nechat je na to přijít samotné?), jak se mají v případě "blízkého setkání" chovat.