Dcera se navlíkla do šatiček, ozdobila se korálkama a čeká na tátu. Moc jí to sluší.
Já sem se nikdy na kluky netěšila. Pro mě to byl trapas. Jakože běhat někde po bytě a pištět, no to víte že jo... Nejhorší trapas se stal ještě na základce. Spala sem, kluci ze třídy u nás zazvonili a rodiče je pustili ke mně do pokoje, jakože to bude vtipný. Mysleli si, že to sou moji kamarádi, nebo co. Přitom to byli přitroublí retardi, kteří pak ve škole vykládali, jak sem na sobě měla pyžamo s medvídkama, a jak sem po ránu vypadala jako idiot.
Od té doby sem se snažila dycky na Velikonoce vypadnout někam, kam na mě nikdo nemohl.
Teď mám Velikonoce ráda. Ale né koledníky. Celý mi to připadá ujetý.