Přidat odpověď
Já jako pražský dítě nic takovýho nezažila, vždycky jsem dostala jenom dárečky od našich a od babiček.
Ale od 15-ti jsem začala jezdit s příbuznýma na velikonoce na jižní Moravu, přišlo mi to úplně úžasný, kluci nás nemrskali surově, spíš symbolicky, vázaly jsme jim mašle na pomlázku, kdy jich měl nejvíc byl nejúspěšnější u holek. Prckům se dávali čokoládové balíčky, těm dospělým panáky. Můj děda byl malíř, takže jsem vždycky přivezla nádherný vajíčka.Milovala jsem to tam, prožila jsem tam svoje první lásky, který pak probíhaly v dopisech. Taky jsme vždycky šli na zábavu, prostě super vzpomínky.
Tady v Praze zase nic, vyšupal mě syn a manžel, dostali trencle, aby je beránek nepokakal. Já mám novou sukni, ale jestli bude lejt, asi mě pokadí.
Předchozí