Mně u druhého dítěte na utz našli dvě vady, které mohli signalizovat DS, navíc mi vyšel špatně i tripple test. Genetička mi řekla, jaká jsou rizika odběru plodovky a ať si rozmyslím, co bych udělala, kdyby se ukázalo, že ten DS má. Když jsem řekla, že bych si ho nechala, tak mi jen řekla, že jsou různé stupně postižení a že děti s DS, kterým se rodiče věnují, si vedou velmi dobře. Ani slovo o potratu, nebo nějaké poznámky, přesvědčování. Tam se chovali jako lidé, ne jako roboti. Malý je nakonec zdravý, ale kdyby nebyl, nic by se pro mně nezměnilo.
Tady v ČR se preferuje dělat z pacienta debila, přesvědčovat ho o svém božství a vševědoucnosti a naléhat na něj. Máme nejvyšší počet amniocentéz na počet těhotných v Evropě (kdoví jestli ne na světě), a proč? Amnio přece dítě neuzdraví. Fakt je tady tolik žen ochotných riskovat potrat po odběru jen za to, že budou VĚDĚT?