máš to těžký, já taky pěním když se mi nimraj v jídle - a to jsou moje vlastní "výpěstky" dětičky...
shrň si několik faktů:
- nejsi jeho rodič = revolutje proti tobě (byť třebas nevědomky)
- nezajímá ho jak dlouho vaříš a co všechno kvůli tomu podstupuješ (nákupy, vymýšlení atd)- to je standard u dětí
- má opravdu menší spotřebu než dospělý, takže často o tom rohlíku je schopný vydržet
- nejedlíkovi se nezavděčíš ani superjídlem, kdo je nimra bude se nimrat ve všem

Protože ale jsi předpokládám u sebe doma (nebo u otce dítěte doma), můžeš si stanovit nějaká pravidla stolování - třeba že jídlo mu chutnat nemusí, ale nebude ho zošklivovat ostatním tím že ho ostentativně plive a šklebí se u toho. Prostě styl přijď-ochutnej-ponimrej-odlož příbor-vstaň od stolu.

S matkou dítěte by měl komunikovat její ex (otec dítěte) takže by jí měl jasně říct že ty vaříš to či ono ale syn to nejí. Případně můžeš nechat na něm aby synkovi vařil (aspoň jednou - pokus ).