To je asi příznačné, s tím hlukem - nesnáším ho dodnes, jednak mi je to fyzicky nepříjemný a hlavně to pokládám za určitý znak barbarství nebo primitivismu. Do školky jsem sice chodila jen ten poslední rok, ale ječení, pištění, nekultivovanej spontánní smích apod. mi vadil taky. Navíc jsem neměla problém někomu jednu fláknout, když buď "rušil mé kruhy" nebo dělal něco, co bylo z mého úhlu pohledu zavrženíhodný (např. donášel paní učitelce).