Cimbur pokud mám být konkrétní,matky jsem si přestala vážit za její názory ohledně zneužívání dětí a znásilnění.Nikdy mi nebyla oporou,když jsem potřebovala.Těžko si vážit člověka,co tě potopí ve chvíli,kdy padáš totál na hubu.A ještě ti víceméně šlápne na krk.Při jakémkoli problému vždy hledala chybu na mě,nikdy jsme neslyšela,že za to může někdo jiný.A pokud tohle slyšíš,když tě někdo skoro znásilní,těžko si té osoby budeš pak vážit.To samé,pokud máš dítě na operačním sále a místo podpory slyšíš přednášku,že sis neměla druhé dítě pořizovat.Otec to je kapitola sama pro sebe,dlouho jsem si ho vážila a měla ho strašně ráda.I přes to,že mě jako dítě šíleně bil a zavíral do sklepa.Bohužel začal pít,takže ted z něj mám panickou hrůzu,kdykoli tam mám jet,nebo kdykoli volá.
Jo rodičům pomůžu,když to je potřeba,občas sem máma přijede,nebo já jedu tam.Vím,že pokud by se něco s nima stalo,tak se o ně postarám co to pujde.
Ale vážit si jich nebudu už nikdy.