netýký se mě to, ale spíš bych dokázala jít na potrat,s tím, že vím, cos dítěem je, než ho donosit a dát k adopci, to je popření všech mých instinktů, když už je dítě na světě a celý život vědět, že někde, já nevím kde, je, že nevím jak vypadá, jestli je šťastné, jestli si našlo svou rodinu nebo je v domově, jestli ho někdo týrá,.... s tím bych prostě nedokázala klidně žít. Asi nejsem tak naivní, abych si myslela, že když žije, tak že je vše OK.