Tak to jsi dobrá, u nás to bylo podobně, ale já odpustit nedokázala.
Protože když jsem si já dovedla připustit, co mi v dětství chybělo, a svým dětem to neudělat, mohla totéž udělat ona. Neužírám se tím, neřeším to, hodně mi to dalo v tom smyslu, že když jsem v nějaké zapeklité situaci s dětmi na vážkách, udělám pravý opak toho, co by udělala máma. A vlastně tím, jak svým dětem dávám spoustu lásky, po které jsem jako dítě marně toužila, se i moje rány zahojily. Ale odpustit nedokážu.