Peceni mi jde, zatim se povedlo temer vsechno. Ale drzim se tedy vetsinou presne receptu, takze mam pocit, ze na tom neni co zkazit. I kynuta testa jsou v pohode.
Mene uz mi jde cokoliv, kde se musi pouzit "primerene", "od oka" nebo "tak akorat". To zvladam jen u proverenych veci. Take nektere pokrmy, ktere umim od maminky, se mi nedari dochutit nebo doladit konzistenci, jak to umi ona. Obcas varim s telefonem na uchu, ale mama nebo babicka maji aspon radost, ze se ozvu.
S podivem je, ze pritel, kdyz ma vyzvednout moje dobre vlastosti, tak prvni co rekne, ze umim varit! Ale on vubec casto tak nejak podivne interpretuje ruzne situace.