Chodili jsme takhle k doktorce čtrnáct dní s podivnými teplotami. Nakonec se z toho vyklubal zánět ucha. Nic jsem jí nezazlívala, i když jsem podezření měla od začátku a upozornila ji na uzlinku u ucha. Ty jsou ale u dětí opravdu časté. Prostě se to jaksi nevyvíjelo, malý zabojoval, ale pak zvítězil bacil, asi třikrát dokola. Nakonec jsme v neděli skončili v nemocnici na pohotovosti a pak na ušním se čtyřicítkami, asi až po třech týdnech střídavých zvýšených teplot a kňourání. Pan doktor s omluvou propíchl ucho (nevím, proč se omlouval, byl to nejúčinnější a nejrychlejší lékařský zákrok, který jsem zatím zažila), předepsal antibiotika a kluk byl jako rybička.