Lucinko, já taky pořád dloubu do svých dětí, šahám jim na bříška, jestli dýchají, na pusinky, jestli reagují...taky trpí tím, že mají šílenou matku, která nikoho nenechá v kliduNo já vlastně dloubu do každýho z rodiny, kdo nějak tuho spí, abych se přesvědčila, jestli je v pořádku. Už jsem párkrát byla seřvaná, jestli jsem normální, když jsem třeba dloubla do hluboce spícího osumnáctiletého sourozence a ten se probudil.
Nic si z toho nedělej, s touto diagnózou se žít dá, a ostatní si taky zvyknou.