No, to je dost šílené. Oboje. Tak ještě jednou do boje, co?
Já v dětské spala na pokoji daleko, daleko od děcka, ale lampičku jsme tam měly (byly jsme tři na pokoji), ale sestry... bylo jich víc jak dětí, ale sraly na to s prominutím
zvysoka, hlavně že kecaly u kafíčka nebo tam měly předváděčku kosmetiky, ale že mají děco zavřené v posteli s vysokou zábranou, které nemůže ani na záchod, natož se dostat k jídlu, co tam položily, nebo k antibiotikům....