Já bych to takhle nenapsala. Separační úzkost je u dětí různě silná a přetrvává klidně do tří let. Myslím si, že se tohle dá velice dobře zvládnout i u dvouletých dětí a ořvat to nemusejí. U nás ve školce není žádná zvykací doba, jenom napoprvé tam může matka dítě odvést, nechat rozkoukat a potom odejít. Přesto jsem neviděla žádné utrápené a zoufalé dítě. Jediný tam plakal můj syn a to opravdu jenom tu dobu, co jsem mu nazouvala botičky. Chodí se tam od dvou let, ale berou občas i mladší děti.

Já myslím, že jde spíš o situaci, že dítě má být prostě trochu vytrénované na odchod maminky, má se to zkoušet dávno před školkou. A druhá věc je taky jak to prožívá rodič. Pokud zoufale a s výčitkami, dítě jeho zoufání vycítí a podle toho taky reaguje. Já mám prostě v tu dobu práci a s tím odcházím, vím, že synovi tam bude dobře- nádherně se od té doby rozmluvil, začal lépe jíst, všichni si ho chválí.

S názorem, že děti mají být do čtyř let doma nesouhlasím. Je to opravdu individuální. Některé děti profitují ze školky i ve dvou letech, zvláště ty sociálně zdatnější, které se už trochu zajímají o druhé děti. Moje starší dítě chtělo do školky samo a dávno před nástupem do klasické školky.