Snehulko, nemuzu mluvit za vsechny deti, ale nase dcera tu pritomnost nebo nepritomnost rozlisila zcela jednoznacne i ve spanku uz od malicka. Samozrejme s nami spala v posteli a kdyz jsem se otacela pri spani, nevzbudila se, naopak pokud jsem sla na zachod, tak i kdyz v posteli zustal jeste manzel, okamzite se do par vterin budila a shanela mne. Dneska se ji snazim vylifrovat do jeji postylky, kterou ma prirazenou k nasi posteli a zvladne tam spat behem noci, ovsem usina u nas a k ranu se k nam opet presunuje. Ve dne je normalni, samostatna holcicka, ktera miluje spolecnost a nedela ji problem si hrat s ostatnimi detmi a nebyt u mne.
Syn s nami spat jako maly nechtel, chtel svou postylku a byl v ni spokojeny, ale i tak dodnes vnima, kdy se vzbudim - vzbudi se taky, i kdyz spi uz ve svem pokoji.