já bych si pořídila chůvu.

máme to podobně - manžel má sestru - bydlí od nás 80km, má dvě dcery - zrhuba ve věku našich dvou starších dětí.

Manželova maminka je v důchodě už čtyři roky - děti sestry hlídá kdykoliv ochodně, i několik dní i týdnů, naše nehlídá nikdy.. já to řeším tak, že jí už o hlídání ani neříkám. Vztahy máme dobré.. ale právě.. ona je tak unavená z hlídání dětí manželovy sestry.. že už nemá žádnou energii.

Mimochodem od nás bydlí 10minut pěšky.

Já to řeším tak, že do práce chodím tak, abysme se vystřídali s manželem, případně nouzově pohlídá kamarádka na hodinku.. jinak děti všude beru sebou, mimi 10m je momentálně nehlídací má separační úzkost už druhý měsíc.. takže je hlídané jen manželem, případně chvíli v kočáře.

Moje mamka hlídá výjimečně, chodí totiž na směny do práce.

Ale v nouzi vím, že na moje rodiče je spoleh a že by případně hlídal ta´tka, který je v invalidním důchodu. zatím to ale nevyužívám, nepotřebuji akutně, za rok a půl ale půjdu zpět do práce a mamča bude hlídat, bude už v důchodu. Jde do předčasného.

Na tvém místě bych si zaplatila chůvu, než poslouchat ty kecy.

Mimochodem s manželovou maminkou mám vztahy naprosto v pohodě, děti ji mají rádi a ona je, ale možná je to tím, že za nimi přijde nebo mi tam, jen když oni i ona na sebe mají nazvájem náladu, takže jim to nekazí to, že ona hlídat musí a nechce se jí