Zásadní věci, jako jsou občasné ptaby pojistek apod., které se nesmějí zapomenout, máme pro jistotu sepsané v sešitě, ale je to jen pro sichr, moc do něj nekoukáme.

Termíny objednání k lékařům si pamatuju, ale pro jistotu píšu i do mobilu - své i manželovy, protože on na ně zapomene, ať si to napíše kamkoli.

Nákup sepisujeme průběžně - na lednici máme papír s tužkou a když někdo zjistí, že něco došlo, hned to připíše. Na tohle zas dohlíží zcela kompletně manžel a opravdu to hlídá bezchybně. Proč lékaře neudrží v hlavě za žádnou cenu, ač vše ostatní bez problémů, si nedokážu, nebo spíše nechci vyložit, abych nenarazila na něco osobního

Svůj čas potřebuju mít naplánovaný, ale stačí mi plánovat si ho v hlavě. Plánováním trávím třeba jalový čas, který se nedá smysluplně využít - např. cestování v MHD vestoje, kdy se nedá ani číst, trávím přemýšlením.
Už dávno jsem zjistila, že čas věnovaný rozmyšlení činností se vrátí desateronásobně, činnosti se pak vejdou do výrazně kratšího času (myslím tím ty povinné a někdy i otravné) a zbývá podstatně mi víc času na věci skutečně zábavné.

Mimochodem, také mám synestezii a také se mi barevně spojují barvy dat s barvami názvů činností, takže se ve své barevné "duševní mapě" orientuju dost úspěšně a nepamatuju se, že bych kdy zapomněla na něco, kam jsem měla dojít, kdy jsme měla vyset semínka, naložit roastbeef... mám to v hlavě taky seskládané do takového nelineárního duhového útvaru, který se dost těžko popisuje, kulaté jako u Tebe to není