Zuzko
SKT se mi objevil v roce 1988 (byla jsem těhotná), slibovali, že po porodu to přejde, ale bohužel ne, bolesti děsné. Zkoušeli obstřiky a kortikoidy, z počátku neuměli stanovit Dg, protože v té době se SKT bral jako nemoc žen po 40. Mně bylo 24...
Doslova jsem donutila Mudry na vyšetření EMG, to potvrdilo syndrom. Mudři chtěli léčit konzervativně, bojovala jsem za co nejrychlejší operaci (podle toho, co mi bylo řečeno jde o zúžení kanálu, kterým prochází nervy... Laicky jsem si řekla, že když se budou nervy dlouhodobě utiskovat, nemusí pak dojít k jejich regeneraci.... Tak jsem na operaci tlačila).
Na levé ruce jsem byla v březnu 1989, o rok později na ruce pravé (ta byla postižena méně). Po operaci psali 6 týdnů PN a nemělo se s rukou vůbec hýbat. Byla jsem na MD, dcera měla rok (respektive 2 roky), byl to trochu problém, manžel si bral měsíc neplaceného volna....). Stálo to ale za to, přes 20 let mám pojkoj.
Měla jsem obavy, zda se to znovu neprojeví v dalším těhotenství, ale vše je OK....
Simča