Mě moje babička hlídala děti až do její smrti(85), děti tehdy měly 3 a 6 a hlídávala je od narození. Bydleli jsme hned vedle sebe, babička hlídala buď u nás nebo u sebe. Sice už hůř chodila, ale byla super a děti ještě dodnes vzpomínají na super babičku. Hlídala denně cca 2 hod celkem a to počítám i to, když děti zdrhly k babičce na návštěvu. Byla schopná jim dát najíst- vždy "umíraly hlady" já jsem jí vyřizovala pochůzky, nákupy a ona dozorovala zvěř vždy si s klukama povídala, kreslila jim, vyslechla je, třeba neocenitelnou pomoc udělala když umřel můj otec, babiččin zeť, tak si o smrti s nima povídala, zapalovali svíčku... jsem moc šťastná, že jsme se všichni mohli užít, vždy jsem respektovala babiččin zdravotní stav, ale ona jenom hůř chodila, byla veselá a kluci ji milovali, ven bych je s ní nepustila, ani by to ona nechtěla, myslím, že hodně je o domluvě