Máma umřela, když mi bylo 14. Začal vařit táta. Já si v 18-ti našla přítele, ke kterému jsem se i nastěhovala. Stoupla jsem si k plotně a začala vařit. Nebyl to pro mě žádný problém a ani žádná věda. Vždycky jsem ráda mámu pozorovala a tak jsem to asi odkoukala a vařím od začátku dobře. Mimochodem moje máma to měla stejně. Nikdy doma nevařila. A když se vdala, tak to uměla. Asi to máme v rodině nebo co.
Jinak můj strejda si vzal kdysi paní se třemi v podstatě dospělými dětmi a ta prostě neuměla vařit. Nechápala jsem to. Tři děti a vařila blafy. S pečením to samé. A její děti se vždycky hrozně těšily, jak si pochutnají, až přijedou k mámě. A když něco upekla a přinesla nám to, tak to skončilo v popelnici. Nedalo se to jíst. Prostě vařit neumí.