Jo ve 12 jsem byla nepoužitelný ucho.

Táta mě poslal uvařit krupicovou kaši: dala jsem vařit krupici do vody, neosladila. Nechutnala mi, pak jsem dala do hrnku rozpustit máslo, načež se něco z toho připálilo, otec zařval, co že to smrdí. Já se vyděsila, drapla rozžhavený hrnec, utíkala s ním na balkón, jenže cestou jsem s ním stihla propálit kus koberce. Otec se řítil za smradem, zmerčil koberec a zuřil, tak jsem v záchvěvu pudu sebezáchovy doběhla na balkón a mrskla hrncem dolů. Táta nikdy nepřišel na to, co se vlastně stalo