Tylity, chápu, ale chápej i Ty, že ne každý bere péči o děti jako oběť, někomu to opravdu dělá dobře a omlazuje ho to, když má kolem sebou mladou krev.
A to jde dost těžko udělat, když jim nedají nic ze sebe, ze svého času.
Pokud by to měli vnímat jako oběť, tak bych to od nich nechtěla, ale pokud jako obohacení, tak bych si zas netroufla je o to připravit.
Vlastně jsem to vnímala spíš jako Ty, až moji pěstouni i moje rodina
mi ukázali, že to jde i jinak. Že to hlídání je jen prostředek, jak si k tomu človíčkovi vytvořit láskyplnou vazbu, která naplní mě a jemu dá do života něco cenného, co by nikde jinde nemohl získat.
Jasně že tam musí mít i prostor na svoje záliby atd., ale já, čím jsem starší, tím víc mi přijde, že spousta toho tzv. "užívání si" nemá pro mě cenu, když to nemůžu s někým sdílet, a tak věřím, že spousta (samozřejmě ne každý) dědečků a babiček dá upřímně přednost tomu, že vnoučeti upeče buchtu nebo s ním půjde na hřiště, než by šel sám třeba, co já vím, na spinning.